Hermann Hesse - Hra se skleněnými perlami
„Všechno se dá pochopit, postavíme-li to do správného světla.“
Ve 30. letech 20. století nastává doba, kdy se pomalu vytrácejí velké naděje na lepší duchovní uspořádání společnosti po první světové válce. Spisovatel Hermann Hesse je tehdy silně ovlivněný kulturním pesimismem kritickým k civilizaci a propadá pocitům osamění i zmaru. Tvrdí o sobě: „Nevěřím v techniku, nevěřím v nádheru a nepřekonatelnost naší doby, ani v žádné její vysoce placené „vůdce“, zatímco tomu, čemu se říká „příroda“, chovám bezmeznou úctu.“ Vlastní duševní rozpoložení reflektuje v tvorbě a v roce 1931 se vydává na dlouhou cestu za svým vrcholným románem Hra se skleněnými perlami (v německém originále Das Glasperlenspiel). V roce 1932 publikoval Hesse ještě povídku Pouť do Země východní (Die Morgenlandfahrt) jako přípravnou fázi Hry se skleněnými perlami. Základním tématem obou děl je učednictví k příteli a mistrovi (nazývanému Leo, nebo hudebnímu mistrovi, vyvolávači deště, jogínovi či zpovědníkovi), kterého vypravěč v první osobě opouští a k němuž se chce v pokání vrátit jako služebník (německy der Knecht). Své opus magnum Hesse dokončuje v roce 1943 a vydává ve Švýcarsku za válečného běsnění. V románu nasvícené téma osamělosti, postradatelnosti a selhání duchovního člověka ve válečné době nemůže být víc zřetelné. V této souvislosti upoutá bonmot profesora Massagetské republiky, který selhání reprezentantů ducha ve válečné době vystihuje slovy: „Kolik je dvakrát dvě, o tom nerozhoduje fakulta, nýbrž náš pan generál.“ V Německu pak kniha může vyjít až po porážce nacismu, nicméně Hesse se pro svou humanistickou prózu a antimilitarismus netěšil oblibě v nacionalisticky smýšlejícím Německu už od vypuknutí první světové války.
Autor v románu představuje čtenáři utopický svět, v němž se kulturní elita uzavřela do provinční Kastálie. Zde se příslušníci privilegovaného Řádu věnují vědění a umění jako hře. V Řádem vytvořené Hře se skleněnými perlami se učenci snaží, pod vedením Mistra Hry (Magistr Ludi), dosáhnout úplného porozumění a harmonie mezi vědními obory, a to až k ideálu obsáhnout veškerou lidskou kulturu s jejími hodnotami. Má taková hra ale smysl bez kontaktu se skutečným životem? Bez kontaktu se skutečným světem, na kterém je paradoxně existence Řádu závislá?
Poměrně inovativní je forma románu. V úvodním historickém zhodnocení 20. století vypravěč s časovým předstihem předpovídá, kam povede duchovní vývoj společnosti. V životopisné části popisuje mládí Josefa Knechta a jeho život v Kastálii, od studií až po jmenování Magistrem Ludi. Životopis je zakončen legendou o odchodu Knechta z úřadu. Poslední část knihy obsahuje Knechtovu literární pozůstalost – Básně žáka a studenta a Tři životopisy: Přivolávač deště, Zpovědník a Indický životopis. Životopisy se zabývají tématem nekončícího koloběhu mistra a žáka. Ve třetím životopise je pak rozpracována myšlenka reinkarnace, koloběhu života, pomíjivosti světských věcí a radostí, a neskutečnosti světa („mája"). Hesse svůj myšlenkový proud graduje do závěrečné symbolické věty románu „Z lesa už nevyšel.“
Hra se skleněnými perlami je navzdory utopické vizi a historickému vyznění především filozofickým románem, do kterého mohl autor vnést své úvahy a vědění, a vytvořit tak monumentální epilog (po skončení války již Hesse psal jen básně a menší prózy). Ve službě slovu se nevyhýbá tématům jako náboženství („Bůh by nás měl spojovat. Celý náš život je putováním k Bohu.“), pravda („Pravda se žije, ta se nepřednáší.“), pochopení („Všechno se dá pochopit, postavíme-li to do správného světla.“) nebo život a hudba („Lidský život putuje prostorem jako hudba.“). Autor se snaží, tváří v tvář nejhrozivějšímu válečnému běsnění (kdy i „ti, kdo přežívají, závidí zemřelým“), hledat východisko, například slovy zpovědníka: „Zoufalství na nás Bůh nesesílá, aby nás usmrtil, on nám je posílá, aby v nás vzbudil nový život.“ Nejsilněji pak v knize působí apel ke kulturní elitě, aby opustila svou izolaci, který Knecht po svém prozření vyjadřuje slovy: „Jsem nejen Kastálec, nýbrž i člověk. Svět se mě týká, celý svět, a má nárok na to, abych se i já na něm podílel svým životem.“
Román v překladu Vratislava Slezáka vydalo nakladatelství Argo v roce 2012, které vydalo i další významná díla autora (Siddhártha – Indická báseň; Stepní vlk; Knulp).
Recenze byla zveřejněna 30. dubna 2024 na Goodreads a Kosmas.
Bibliografické údaje:
Hermann Hesse
HRA SE SKLENĚNÝMI PERLAMI
Nakladatel: Argo
Z němčiny přeložil Vratislav Slezák Originál: Das Glasperlenspiel. Versuch einer Lebensbeschreibung des Magister Ludi Josef Knecht samt Knechts hinterlassenen Schriften. Herausgegeben von Hermann Hesse. 2 Bände. Fretz & Wasmuth, Zürich 1943. 638 s., vázaná, 11,5 × 17,5 cm 2012, 1. vydání ISBN: 978-80-257-2710-4